FANDOM


Abdulláh Al-Harír, též posmrtně pojmenováván jako Abdulláh Sidónský, makedonsky Абдула ал-Харири Abdula Al-Hariri, turecky Abdullah Al-Harırı, celým jménem Abdulláh Alí Abd al-Fattáh Chalíl al-Harír (* 6. ledna 1941 Drinopol, Turecko — † 29. listopadu 1980 Sidón, Libanon) byl významný makedonsko-turecko-libanonský politik, politolog, antipalestinský aktivista a starosta Sidónu v letech 1970 až 1980 částečně českého původu.

V letech 1975 až 1980 vedl jak muslimské, tak křesťanské obyvatele Sidónu proti palestinským okupačním jednotkám. Za svých 5 let činnosti v Sidónu se mu podařilo vytvořit malou exklávu připadající ke křesťanské vládě Libanonu přes téměř celý Sidón. Byl zabit v listopadu 1980 při bombardování Sidónu Palestinci.

Život Editovat

Abdulláh Sidónský byl schopný a významný politik a politolog, který má velký podíl na osvobození Libanonu od palestinské okupace. Na jeho počest byl 29. listopad, tedy den jeho úmrtí vyhlášen státním svátkem.

Dětství Editovat

Abdulláh se narodil v turecké Drinopolu česko-turecké matce a libanonsko-tureckému otci. Jeho otec přišel do Drinopole z jihotureckého města Adana, kam jeho děd přišel z Bejrútu. Abdulláhova rodina pocházející z Libanonu se již za Osmanské říše snažili dostat do Evropy. Nejprve tedy přišli přes Osmanskou říši do Adany, později do Drinopole. Z Drinopole měli v plánu dostat se do Jugoslávie a později do Česka. Plán dostat se do Česka navrhla právě Abdulláhova matka, která pocházela z Česka, ale žila v Turecku. Abdulláh se však narodil již během probíhající druhé světové války. Jeho otec Alí (1919 - 1953), který zemřel poměrně mladý na leukémii, prosil Abdulláha o to, aby odešel do Jugoslávie, konkrétně do hlavního města Makedonie, do Skopje. Alí se totiž mylně domníval, že Jugoslávie i po druhé světové válce zůstala demokratickou monarchií. Abdulláh tedy s matkou roku 1954 po otcově smrti, kdy mu bylo 13 let) odcestoval do Skopje.

Život ve Skopje Editovat

Po přicestování s matkou do Skopje přišel Abdulláh na to, že Jugoslávie se stala socialistickým státem. I přes to se ale do Turecka vrátit nechtěl, jelikož byl ve Skopje přijat na šestileté gymnázium, jedno z nejprestižnějších gymnázií v celé Jugoslávii. Jeho matka si zatím ve Skopje našla dobře placenou práci, díky které se s Abdulláhem později mohla přestěhovat do rodinného domu. Nebyla však ve Skopje šťastná, neuměla makedonsky a toužila se vrátit do rodného Turecka. Abdulláhova matka Incı se tedy roku 1959 vrátila do rodného Istanbulu a Abdulláh zůstal ve Skopje sám. Již v roce 1959 se však potkal s Qendresou Mirjetou Shtjefen, česko-albánsko-makedonskou dívkou. Již v roce 1960 si ji vzal za ženu.

Studium politologie Editovat

Po dostudování gymnázia se Abdulláh vydal studovat politologii na Politologickou akademii ve Skopje. I když se Abdulláhovi ve Skopje dařilo, nelíbila se mu jeho utlačovanost, a to hlavně od tamního režimu. Po dostudování politologie se Abdulláhovi narodil syn Fakhrul.

Po dostudování se především v Makedonii snažil prosadit myšlenky suverenity makedonského národa. V roce 1967 vytvořil soubor myšlenek nazývaný Makedonská národní svrchovanost (makedonsky Македонскиот национален суверенитет - Makedonskiot nacionalen suverenitet), která obsahovala spoustu demokratických prvků a ústavních doporučení, které se Abdulláh snažil v Makedonii uvést do praxe. To se mu však nepovedlo a dokonce mu hrozilo vězení.

Emigrace do Libanonu Editovat

V roce 1969 vyvrcholilo napětí Abdulláhovy rodiny. Jak Abdulláh, tak Qendrese již nemohli vystát socialismus a neustálé narážky na Makedonskou národní svrchovanost. Abdulláh se dostal do velkých problémů a byl nucen i s rodinou emigrovat z Jugoslávie. Vypravil se tedy do Libanonu, konkrétně do Sidónu, kde se dočkal nečekané slávy právě díky Makedonské národní svrchovanosti. Usídlil se tedy v Sidónu, kde se stal oblíbenou osobností jak mezi křesťany, tak mezi muslimy.

Starosta Sidónu Editovat

Roku 1970 se v Sidónu konaly lokální volby do městského zastupitelstva. Abdulláh si díky své oblíbenosti mohl dovolit ucházet se o místo starosty Sidónu. Po volbách a sečtení hlasů byl Abdulláh skutečně zvolen starostou Sidónu. Upevnil vztahy sidónských obyvatel, prakticky smazal rozdíly v náboženství a udělal významné kroky v dějinách města.

Libanonská občanská válka Editovat

Během libanonské občanské války byl Sidón obsazen palestiskými okupačními jednotkami. Abdulláh však v Sidónu zvládal udržovat rovnováhu obyvatelstva, fungující infrastrukturu a dokázal dokonce odolávat Palestincům. V roce 1977 se Abdulláhovi povedlo vyhnat všechny Palestince ze Sidónu a na hranicích města vybudoval bariéry, které bránily město před Palestinci. Sidón se brzy dostal pod kontrolu libanonské křesťanské vlády jako malá exkláva.

Atentát a smrt Editovat

Dne 26. listopadu 1980 v 9:45 do Sidónu pronikl ozbrojený Palestinec s bombou v autě, který měl přikázáno spáchat atentát na Abdulláha Al-Haríra. Když do města pronikl, projel až na hlavní sidónské náměstí, kde se nacházel sidónský magistrát a sídlo starosty. Palestinec vjel do průjezdu v sídle starosty, kde v 10:02 odpálil sestsetikilogramovou bombu, která srovnala se zemí celé sídlo starosty, malý dům přeléhající k sídlu a část magistrátu. Prohledávání trosek bylo zahájeno okamžitě a Abdulláh Al-Harír byl nalezen pod hromadou suti po cca 30 minutách hledání. Byl okamžitě odvezen do nemocnice, kde na vážná poranění především hlavy 29. listopadu 1980 zemřel.

Spolu s Abdulláhem Al-Harírem zemřelo dalších 29 osob, z toho 18 již na místě a 93 osob bylo zraněno.