FANDOM


Bejrút (arabsky بيروت Bájrut, japonsky ベイルート Bejrúto) je hlavní a největší město Libanonu, do roku 1989 jediné hlavní město Libanonu. Je sídlem libanonského krále a do roku 2006 byl sídlem Federálního shromáždění Libaponska, to však při bombardování Libanonu v roce 2006 přesídlilo do Kjóta. Jde o 4. největší město v Libaponsku.

Bejrút je nazýván též Paříž Orientu. Za dob rozkvětu Libanonu v letech 1950 až 1970 byl Bejrút vůbec nejrozvinutějším arabským městem a nejrozvinutějším městem ve Středomoří. Občanská válka v letech 1975 až 1990 a izraelské obléhání a bombardování Bejrútu v letech 1995 až 2006 však Bejrút velmi oslabilo.

Historie Editovat

Fénické období Editovat

Původní název města zněl Bêrūt – česky „Studně“. Tento název mu dali Féničané a to už v dobách 15. století př. n. l. Ve starověku byl také znám pod názvem Berytus, na tento název přišli archeologové v roce 1934. Roku 140 př. n. l. město obsadil a později zničil Diodotus Tryfon, král tehdejší Sýrie a Seleukovské říše. Poté bylo město přestavěno v helénském stylu a přejmenováno na Laodicea, na počest seleukovské královny. Dnešní město se rozkládá na místě právě tohoto starého. Proto se také přímo v centru Bejrútu nacházejí historická naleziště, na kterých bylo možno pracovat až po ukončení občanské války v roce 1991. Díky průzkumu se zjistilo, že některé současné ulice kopírují tvar těch starověkých.

Římské období Editovat

V této době zde existovala velmi významná právnická škola, a to i za dob císaře Justiniána, tedy po pádu Západořímské říše. V Byzantské říši se stala jednou ze tří oficiálních právnických škol (roku 553). Přesto o dalších 20 let později musela být přestěhována do Sidonu, protože Beirút postihlo silné zemětřesení.

Arabské a turecké období Editovat

V roce 635 padlo město do rukou Arabům. Přesto svůj význam jako centrum východního středomoří nezískalo, bylo totiž zastíněno městem Akko, jehož rozvoj byl větší. Mezi lety 1110 a 1291 Bejrút obsadila vojska křížových výprav. Poté se ho zmocnili drúzští emírové. Jedním z nejdůležitějších byl Fakr ed-Din Maan II., který postavil kolem města silné opevnění. Roku 1763 se městu podařilo stát se konečně centrem Východního středomoří, protože v Akku propukly nepokoje. Během doby, kdy byl Bejrút pod nadvládou různých pašů, počet obyvatel prudce klesl, z kvetoucího obchodního města se stalo městečko s pouhými 10 000 obyvateli. Až rok 1888 přinesl zvrat. Město se stalo centrem Vilájetu Sýrie (turecké Syrské provincie), což odstartovalo hospodářský i obchodní růst. Vznikly vztahy s Evropou a Spojenými Státy. Po masakru křesťanů roku 1860 tu byla zintenzivněna činnost západních misionářů. Snaha obrátit ke křesťanství další místní obyvatele však skončila neúspěchem. Jediné z výsledků práce amerických misionářů, co se ujalo, byl nový systém škol. Vznikla Syrská protestantská univerzita, která se později přeměnila v Americkou Bejrútskou univerzitu. Díky těmto školám se tu koncem 19. století objevila i arabská inteligence. Angličtí a francouzští inženýři zde stavěli moderní stavby (přístav v roce 1894, železnice Bejrút – Damašek – Halab v roce 1907). Zboží se vyváželo většinou do Francie, ve městě postupně rostl francouzský vliv.

Moderní období Editovat

Po pádu Osmanské říše po 1. světové válce se města zmocnili Francouzi. Ti velmi podporovali komunitu maronitských křesťanů a zajistili mírný rozvoj. Po 2. světové válce vyhlásil Libanon nezávislost s Bejrútem jako svým hlavním městem. Až do roku 1975, kdy vypukla občanská válka se městu říkalo „Paříž Blízkého východu“, stále zůstávalo centrem arabské inteligence, obchodu a turismu.

Období občanské války Editovat

V této době se město rozdělilo. Křesťané na východě se s muslimy v západní části Bejrútu oddělili Zelenou linii, vedoucí přes náměstí Mučedníků (Place des Martyrs) v samotném centru města. Toto rozdělení ještě do nedávna fungovalo i po skončení války. Od vyhoštění uprchlíků však rozdělení Bejrútu a celého Libanonu opadá a Libanonci se začínají opět sjednocovat.

Období po sjednocení Libaponska Editovat

V roce 1989 byla sjednocena Federace Libanonu a Japonska. Libaponsko ještě déle než rok upadalo v propuklé občanské válce jak v Libanonu, tak v Japonsku. Libanon musel dobýt zpět východní a jižní Libanon, který byl okupovaný Palestinou a Sýrií, zatímco Japonsko muselo dobýt zpět ostrov Kjúšú, který vyhlásil nezávislost.

Po skončení války bylo Libaponsko velmi oslabené. Díky Japonsku se však začala federace stabilizovat a začala rozkvétat. Bejrút zničený obléháním a bombardováním se začal rychle modernizovat a opravovat. V arabském světě se začalo Bejrútu říkat s úctou Bájrut, al-Madína Alty Airtafájat Min Ramad (česky Bejrút, město co vstalo z popela). Díky svobodě, která vznikla v Bejrútu a celém Libanonu se do Bejrútu začaly přesouvat např. arabští křesťané, aktivisté, nebo také arabské společnosti, které byly v jiných arabských státech utlačovány.

Bejrút dnes Editovat

Old and new

Konstrast starých a nových budov v Bejrútu

Z Bejrútu se stalo velmi moderní město plné mrakodrapů a moderních budov. Bývá též nazýváno město opozit, jelikož se zde nachází jak moderní mrakodrapy a budovy, tak staré, historické místa, stavby, vykopávky a zříceniny. Ačkoliv je Bejrút velmi zmodernizován, stále jsou patrné šrámy, které způsobila válka a bombardování.

Libanon byl v roce 2014 na žádost nového krále Shakala I. Sidónského na seznam světového dědictví UNESCO.

Geografie a podnebí Editovat

Bejrút leží na pobřeží Středozemního moče na výběžku nazývaný Bejrútský poloostrov nebo Bejrútský mys. Je zde poměrně teplé podnebí. V létě se teplota pohybuje okolo 27 °C a v zimě okolo 14 °C. Teplotní rozdíly v rámci Velkého Bejrútu jsou ale poměrně rozdílné, jelikož části Velkého Bejrútu zasahují až do libanonských hor. To znamená, že zatímco je v zimě 14 °C ve městě Bejrút, na druhém konci Velkého Bejrútu může být klidně několik stupňů pod bodem mrazu.

V Bejrútu je horké letní středomořské podnebí. Podzim a jaro jsou teplé a zima deštivá. V Bejrútu většinu léta neprší, ani v dusném srpnu. Počasí zde hodně ovlivňují větry vanoucí ze západu ze Středozemního moře. V létě tyto větry počasí oteplují, v zimě naopak. Přijatelné noci zde vznikají opačným způsobem, a to vanoucím chladným vzduchem z libanonských hor.

Ekonomika Editovat

Panorama Achrafieh

Panorama jedné z nejbohatších čtvrtí Bejrútu, Ašrafíje

Ekonomický vývoj Bejrútu patří mezi nejrychleji rostoucí městské ekonomiky na světě. V roce 2014 předstihl Bejrút v ekonomickém žebříčku Abú Dhabí, Dubaj i Dauhá a stal se tak opět nejvyspělejším a ekonomicky nejrozvinutějším městem na Blízkém východě. Jedná se o druhé nejvyspělejší a nejbohatší město Libaponska - ihned po Tokyu a těsně před Ósakou. Bejrút má po Tokyu, New Yorku, Los Angeles, Chicagu, Paříži a Londýně sedmou nejsilnější ekonomiku na světě.

Z Bejrútu proudí přibližně 35% celkového HDP Libaponska a asi 62% celkového HDP Libanonu. Průměrný měsíční plat obyvatel Bejrútu je 89 415 českých korun. Bejrút v tomto článku předstihl tedy i japonské Tokyo.

V Bejrútu sídlí nespočet přesídlených blízkovýchodních společností jako třeba Rotana Music, zprivatizovaná petrochemická společnost SABIC, Nakilat, Union National Bank, a další. Sídlí zde také ale jiné mezinárodní společnosti.

V Bejrútu se nachází 19 přesídlených a nově vzniklých mezinárodních banek. Je jimi například Groupe BPCE, JPMorgan Chase & Co., Bayrut Mashrif, nebo UBS AG.

Správa města Editovat

Samotný Bejrút je rozdělen na 12 městských částí, přičemž každá městská část má svého starostu a tzv. shromáždění. Tyto samosprávné jednotky jsou zastřešeny bejrútským zastupitelstvem a starostou, kterým je od roku 2016 Abdalláh Masihi. Bejrútské zastupitelstvo sídlí v nejdůležitější městské části Ašrafíja. Od roku 2014 se bejrútské zastupitelstvo a bejrútský starosta též shromážděním a starostou Ašrafíje.

Beirut Districts

Město Bejrút je součástí seskupení měst, kterému se říká též Velký Bejrút. Velký Bejrút se skládá z již zmiňovaného Bejrútu a dalších pěti měst, kterými jsou Džudajda, Kfaršíma, Šajá, Džuníja a Baabda. Ty se dále dělí (obdobně jako Bejrút) na městské části. Všechna tato města jsou naprosto samosprávná, mají vlastní zastupitelstvo a starostu, až na výjimku města Baabda, které je sídlem libanonského krále a je spravováno královskou rodinou a králem. Bejrút, Džudajda, Kfaršíma, Šajá, Džuníja ani Baabda nejsou na sobě nijak závislé. Jedná se pouze o souměstí čítající přes 2 milióny 200 tisíc obyvatel.

Obyvatelstvo Editovat

Při sčítání lidu v lednu 2017 došlo k odhalení značných změn jak v etnickém, tak v náboženském složení obyvatelstva Bejrútu. Etnické složení v lednu roku 2017 bylo následující: 85,3% – Arabové (z toho 91,6% Libanonci, 4,4% Syrští uprchlíci, 4% Palestinští uprchlíci), 9,8% – Japonci, 4% – Arméni, 0,4% – Korejci (převážně Jihokorejci a malá část uprchlíků ze Severní Korei) a 0,5% jsou přistěhovalci z jiných zemí. Náboženské složení Bejrútu v roce 2017 vyšlo následovně: 55,4% – křesťané (z toho přibližně 82% libanonští maronité, 10% ortodoxní křesťané (pravoslavní) a 8% katolíci), 33,7% – muslimové (z toho 60% šíité a 40% sunnité), 6,1% – šintoisté (převážně přistěhovalci z Japonska) a 4,8% – buddhisté.

Počet obyvatel Velkého Bejrútu byl v lednu 2017 2 247 282 obyvatel, z čehož 361 366 obyvatel žije ve městě Bejrút. Hustota zalidnění ve městě Bejrút je tedy 4 251 obyvatel na kilometr čtverečný. Počet obyvatel Velkého Bejrútu je však o hodně větší - hustota zalidnění Velkého Bejrútu je 11 293 obyvatel na kilometr čtverečný a jde tak o jednu z největších hustot zalidnění na světě.

Původ obyvatel Velkého Bejrútu
země narození počet obyvatel
Libanon 1 764 726 obyvatel
Japonsko 221 344 obyvatel
Arménie 90 344 obyvatel
Sýrie 84 770 obyvatel
Palestina 77 064 obyvatel
Korea 9 034 obyvatel

Náboženství Editovat

Bejrút bylo jedno z prvních měst, kam se z Izraele rozšířilo křesťanství a téměř 2000 let si Bejrút zachoval převažující křesťanské obyvatelstvo. Přelom přišel v roce 1973, kdy se Bejrút důsledkem přijmutí asi 1 miliónu palestinských uprchlíků stal převážně muslimským městem. Tak tomu bylo až do roku 2006. Právě přibližně okolo roku 2006 se hlavně s pomocí libaponské vlády začalo křesťanské obyvatelstvo opět rozrůstat. Při posledním sčítání lidu v roce 2017 se přišlo na to, že Bejrút se stal opět městem s lehce převažujícím křesťanským obyvatelstvem. Křesťanské obyvatelstvo dnes tedy zastává 55,4% celkového obyvatelstva. Dalším nejpočetnějším náboženským článkem Bejrútu je islám (33,7%), poté šintoisté (6,1%) a buddhisté (4,8%).