FANDOM


Libaponská občanská válka


Zelená linie v Bejrútu - 1989
Trvání: 16. dubna 1989 - 13. října 1990

Cíl: různé:
  • LBO: Dobýt ztracená území a vytvořit fungující federaci
  • OPP: Vytvořit z Libanonu islámskou republiku jako novou domovinu pro Palestince.
  • SOS: Dobýt celé území Libanonu a připojit jej k Sýrii.
  • JTD-S: Vytvořit z ostrova Kjúšú samostatný stát.

Místo: Libanon, Japonsko

Casus belli: Přijetí velkého množství palestinských uprchlíků do Libanonu. (1975)
Sjednocení Libanonu a Japonska ve federaci. (1989)
Výsledek: Libaponské vládní síly dobyly všechna území doposud nedržená libaponskými úřady.
Odchod OOP z Libanonu.

Strany

Flag of Libaponia LVS
  • Libanonské vládní síly
  • Japonské vládní síly
  • Japonské letectvo
  • Wahda

Podpora:

  • Spojené státy americké
  • Egypt
  • Izrael
  • Jordánsko (1989-1990)


OOP
  • Palestinská fronta osvobození
  • Palestinský islámský džihád
  • Lidová fronta pro osvobození Palestiny
  • Brigády mučedníků Al-Aksá
  • Fatah




Flag of JTD-S Junití to dokuritsu-sei
Flag of Syria Syrské vládní síly

Podpora:

  • Irák
  • Jordánsko (1975 - 1989)









Velitelé

Akihito Makiito a Fakhrul Sidónský Jásir Arafat Idana Shido-sha Háfiz Al-Assad

Síla

60 000 vládních vojáků
400 000 aktivní záloha
asi 10 000 podporujících vojáků v záloze
2 000 vojáků asi 5 000 dobrovolníků 44 000 vládních vojáků
2 000 vojáků Hizballáhu
5 000 iráckých vojáků

Ztráty

3 000 vojáků 80 vojáků asi 1 000 dobrovolníků 9 000 vojáků
Libaponská občanská válka byl vnitřní ozbrojený konflikt probíhající na území Libaponska od 16. dubna 1989 (v Libanonu již od 13. dubna 1975) do 13. října 1990. Konflikt začal již roku 1975 v Libanonu jako spor mezi křesťany a muslimy a do Japonska se rozšířil sjednocením Libaponska, tedy v roce 1989. Příčinou bylo nejspíše uspíšené sjednocení Libanonu a Japonska, které si kladlo za cíl rychle uklidnit situaci v Libanonu. Sjednocením se však válka rozšířila i do Japonska, jelikož zde separatistické skupiny obsadili ostrov Kjúšú, na kterém vyhlásili nezávislost.

V občanské válce proti sobě válčilo několik stran. Nejvýznamnější z nich byla Libaponská vláda, což byla mezinárodně uznávaná a podporovaná vláda Libaponska. Vznikla sjednocením křesťanské vlády v Libanonu a Japonska a měla za cíl potlačit konflikt v Libaponsku. Dalšími stranami byla teroristická organizace Junití to dokuritsu-sei, která vznikla v utajení a později obsadila ostrov Kjúšú, poté Organizace pro osvobození Palestiny, která okupovala značnou část jižního Libanonu, a Syrská arabská republika. Jak v Libanonu, tak v Japonsku vznikaly během války konzervativní a nacionalistické skupiny, které však byly potlačovány.

Průběh války Editovat

Válka v Libanonu a sjednocení Editovat

V Libanonu probíhala občanská válka již od roku 1975, kdy vyvrcholili spory mezi libanonskými křesťany a palestinskými přistěhovalci. Organizace pro osvobození Palestiny postupně obsadila téměř celý jižní Libanon od Bejrútu až k izraelské hranici. Na stranu libanonské vlády se postavila nejprve Sýrie, ta však využila nestability v Libanonu a obsadila značnou část libanonského území. Poslední stranou válčící v libanonské občanské válce byla Libanonská fronta spojená s Jiholibanonskou armádou. Roku 1988 požádal Bejrút Tokyo o pomoc ve válce. Japonští vojáci byli do boje na libanonské straně nasazeni již v červnu téhož roku. Tehdejší japonský císař Hirohito a libanonský prezident Michel Aoun se na konci roku 1988 sešli v Kapském Městě, kde vyjednali sjednocení Libanonu a Japonska v jednotnou federaci datované na říjen 1989. Po nepochopitelném posílení OOP a po vyhlášení nezávislosti ostrova Kjúšú bylo sjednocení urychleno a uskutečnilo se již 16. dubna 1989.

Po sjednocení Editovat

Po sjednocení Libaponska se očekávalo, že situace v Libanonu bude rychle uklidněna, Sýrie se stáhne z Libanonu, OOP bude vyhnána a vláda nad celým Libanonem přebrána. Ovšem velká rána přišla, když 16. dubna 1989 japonské úřady ztratili kontrolu nad ostrovem Kjúšú, který obsadila teroristická organizace Junití to dokuritsu-sei s podporou dalších separatistických teroristických skupin Nihon dake, Betsu no Nihon a další. Háfiz Al-Asad, syrský prezident, ohlásil, že z Libanonu se stáhnout nehodlá a že hodlá postupovat dál do Libanonu, obsadit Bejrút a Libanon připojit k Syrské arabské republice. Na stranu Libaponských vojenských sil se přidala Libanonská fronta spolu s Jiholibanonskou armádou a Izraelem. Šíitské militantní hnutí Hizballáh a Amal odmítly nadále spolupracovat s OOP a přidaly se na stranu Damašku. Na stranu OOP se naopak přidaly palestinské teroristické organizace. Ještě před vypuknutím velkých bojů se na stranu Libaponska přidalo OSN obecně, poté Spojené státy americké, Rusko, Egypt, Izrael a Jordánsko.