FANDOM


Shakal Fakhrul Abdullah Alí al-Harír, arabsky شاكال فخرال عبدلله علي الحرير, známý spíše jako Shakal I. Sidónský nebo Shakal Libanonský (* rok 2003 al-Majdelyún, Libanon) je druhý libanonský král v rámci monarchistické federace Libaponsko. Korunním princem se stal svým narozením roku 2003 a na trůn nastoupil 5. listopadu 2014. Pochází z rodu Sidónských, kteří do roku 2005 sídlili ve městě Sidón (též Saïda) v Libanonu, ležící přibližně 45 kilometrů na jih od hlavního města Libanonu, Bejrútu. Shakal je vůbec nejmladší hlava státu na světě. Kvůli jeho vysokému postavení v politice a zároveň nízkému věku požadovala OSN v letech 2014 a 2015 jeho odstoupení.

Život Editovat

Rané dětství Editovat

Shakal se narodil v roce 2003 v královském městě Sidón ve čtvrti al-Majdelyún, kde se nacházelo královské sídlo libanonského krále. Narodil se tehdejší královně Najwě Sidónské a libanonskému králi Fakhrulovi Sidónskému jako první dítě. V roce 2005, tedy v jeho 2 letech, se s rodiči přestěhoval na bejrútské předměstí Baabda, kde do roku 1989 sídlil libanonský prezident. V roce 2006 se Najwě Sidónské narodila první Shakalova sestra - Naïma Sidónská. Když roku 2006 začal Izrael Libanon bombardovat, Shakal společně s celou královskou rodinou odletěl do libanonského královského sídla v Kjótu, kde pobýval s rodinou až do ledna 2007.

V lednu 2007 se vrátil do zničeného Libanonu, kde vznikla jeho nenávist k izraelské politice, která se i nyní promítá na jednání v jeho královském životě.

Předškolní věk Editovat

Shakal ve svých předškolních letech vyrůstal v královském sídle v Baabdě. Byl zde vychováván k budoucí vládě nad Libanonem, jelikož byl již od narození libanonským korunním princem. Od svých čtyř let se Shakal učí francouzsky a anglicky. V šesti letech, tedy v roce 2009, se jeho matce narodila Shakalova druhá sestra Šahinéz.

Školní věk Editovat

Shakal od roku 2010 dochází na královskou školu Royal school in Beirut společně se všemi nezletilými členy královské rodiny. Je vzděláván kvalitním základním vzdělání s politickým a politologickým podnětem, aby byl schopen samostatně rozhodovat v náročných otázkách ohledně vlády nad Libanonem. V roce 2014 si vyžádal dostávat každodenní novinky ze světa i Libanonu od tajných libanonských služeb.

Abdikace krále Fakhrula a volby Editovat

Když Fakhrul Sidónský v roce 2014 abdikoval na pozici libanonského krále ve prospěch Shakala, byl Shakal velmi rozhozen. Nevěřil, že kdyby místo otcovy abdikace byly demokratické volby, že by vyhrál. Shakal tedy ještě před svou korunovací vyhlásil volby a řekl, že králem se stane ten, kdo volby opravdu vyhraje. Po volbách se však ukázalo, že Libanonci opravdu hodlají mít Shakala jako svého krále. Voleni byli tři kandidáti - Shakal I. Sidónský, Džalal Sidónský a jeho matka Šadía Sidónská. Shakal byl tedy zvolen 94,7% hlasů. Džalal Sidónský získal 4,2% hlasů a Šadía Sidónská 1,1% hlasů.

Král Libanonu Editovat

Shakal tedy přijal libanonskou korunu 12. listopadu 2014. Vyrovnal se tak novému japonskému císaři Polomrtvolovi, který na japonský trůn usedl v říjnu téhož roku. S císařem Polomrtvolou začal na začátku roku 2015 aktivně spolupracovat. Během jeho vlády začal Libanon ještě aktivněji bojovat s terorismem. Na konci roku 2015 deportoval zpět do Sýrie více než 1 milión ilegálních syrských uprchlíků. V minulosti kritizoval přátelské vztahy Libaponska a Izraele, v květnu 2017 však existenci diplomacie a přátelských vztahů připustil.

Významné domluvy a jednání Editovat

Shakal za dobu, co mu náleží libanonská koruna vytvořil spoustu vyhlášek, úmluv, domluv, jednání a akcí. Asi nejvýznamnějšími je uzavření hranic se Sýrií, vyhoštění uprchlíků nebo poslední, Telavivská návštěva. Shakal je tedy i přesto, že je nejmladším monarchou a vůbec nejmladší hlavou státu uváděn jako velmi úspěšný.

Uzavření hranic se Sýrií Editovat

Uzavření hranic se Sýrií byl jeden z prvních velkých kroků, o kterých Shakal rozhodl. Vyhlášení bylo Federálním senátem schváleno 30. prosince 2014. Na do té doby otevřené libanonsko-syrské hranici se již 2. ledna 2015 začal stavět bezpečnostní plot a překročení hranic ze Sýrie do Libanonu bylo v Libanonu vyhlášeno jako nezákonné. Nyní lze syrsko-libanonskou hranici překročit jen s povolením, které vydává úřad pro regulaci imigrantů v Bejrútu.

Vyhoštění syrských uprchlíků Editovat

Více informací naleznete v článku Vystěhovávání Syřanů z Libanonu.

Vystěhovávání syrských uprchlíků je probíhající proces deportace a vystěhovávání syrských uprchlíků zpět do Sýrie a dalších zemí přijímající uprchlíky. První vlna tohoto vystěhovávání začala v lednu 2016, kdy počet uprchlíků v Libanonu přesáhl 1 milión. Doposud bylo z Libanonu zpět do Sýrie deportováno 1 milión 200 tisíc uprchlíků, do Jordánska 400 tisíc uprchlíků, do Egypta 150 tisíc uprchlíků, do Saúdské Arábie 200 tisíc uprchlíků a do Spojených arabských emirátů 50 tisíc uprchlíků. K zahájení vystěhovávání dal pokyn král Shakal 13. prosince 2015 a schválen byl 18. prosince 2015 Federálním senátem, kdy pro zahájení vystěhovávání hlasovalo 81,2% všech senátorů. Doposud se z Libanonu povedlo deportovat celkem 2 milióny uprchlíků, z nichž je 99,8% muslimského vyznání. Povolení k dlouhodobému pobytu v Libanonu dostali pouze uprchlíci, kteří v uprchlické kartě uvedli křesťanské, šintoistické, buddhistické, nebo bahaistické vyznání. Libaponsko bylo za tento krok potrestáno sankcí ze strany OSN za diskriminaci muslimů. Vztahy Libaponska a Saúdské Arábie od první deportace značně poklesly.

Domluva z Valletty Editovat

Domluva z Valletty bylo jednání mezi Libaponskem a OSN odehrávající se od 13. do 23. května 2016. Jednání se účastnili nejvyšší představitelé OSN, libanonský král Shakal, japonský císař Polomrtvola a hlavní federální senátoři. Jednání bylo svoláno z důvodu sporů mezi OSN a Libaponskem. OSN žádala, aby libanonský král a japonský císař abdikovali na svůj post ve prospěch někoho staršího. Bylo vyžadováno, aby vládcům Libaponska bylo nejméně 18 let a aby byli schopni sami rozhodovat o dění v zemi. Během jednání ve Vallettě se libaponským představitelům podařilo přesvědčit OSN k ponechání funkce královi Shakalovi i císaři Polomrtvolovi pod podmínkou, že jejich rozhodnutí vždy odhlasuje Federální senát.

Domluva z Valletty:

  1. Král Shakal i císař Polomrtvola mohou nadále vykonávat svou funkci krále a císaře.
  2. Všechna rozhodnutí libanonského krále i japonského císaře budou až do 31. prosince 2021 schvalovány/zamítány federálním senátem.
  3. Vrchní velitelství ozbrojených sil Libaponska předáno ministru obrany.
  4. V libaponské vládě mohou vystupovat i nezletilí občané Libaponska.

Telavivská návštěva Editovat

Telavivská návštěva byla přátelská návštěva Izraele králem Shakalem odehrávající se od 25. dubna do 5. května 2017. Do Izraele byl Shakal pozván izraelským parlamentem a vládou, která věřila, že jeho návštěva Izraele obrátí jeho negativní názory na Izrael. Král Shakal strávil v Izraeli 10 dní, z toho 4 v Jeruzalémě, 2 v Haifě a v Akku, 1 v Ejlatu, další 1 v Ejlatu, poté na 1 den navštívil Beerševu a poslední den strávil v Tel Avivu, kde prohlásil že po desetidenní návštěvě Izraele svůj názor na Izrael změnil, izraelské vládě se hluboce omluvil a ještě ten den v Tel Avivu podepsal několik libanonsko-izraelských smluv jako například otevření hranic, bezvízový styk, hospodářskou podporu, apod. I přes tento diplomatický krok se však král Shakal snaží lehkými sankcemi donutit Izrael k plánu Arabské ligy (Odchod vládních složek Izraele ze Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Golanských výšin až za hranice z roku 1967, zrušení izraelských osad na území Západního břehu Jordánu a umožnění reálně existence Státu Palestina.)

Shakalův postoj k Izraeli Editovat

Král Shakal po své korunovaci v roce 2014 zpřetrhal diplomatické styky s Izraelem a i přes nesčetné varování parlamentu i japonského císaře styky odmítl obnovit. Po zpřetrhání styků s Izraelem se zvýšilo napětí mezi Izraelem a Arabskou ligou obecně. Izrael však stál o obnovení diplomatických styků, pozval proto Shakala na tzv. Telavivskou návštěvu, kde procestoval většinu Izraele a následně podepsal dohodu o obnovení diplomatických styků. Arabská liga označila uzavření této dohody za zmanipulování libanonského krále izraelskými úřady.

Král Shakal dodnes považuje vybombardování Libanonu a následnou blokádu v roce 2006, kterou provedl právě Izrael, za nelegitimní. Krátko po uzavření dohody o obnovení diplomatických styků však začal na Izrael tlačit malými sankcemi, kterými se snaží Izrael přimět k přistoupení na dohodu, ve které žádá o odstoupení vládních složek Izraele ze Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Golanských výšin až za hranice z roku 1967, zrušení izraelských osad na území Západního břehu Jordánu a umožnění reálně existence Státu Palestina. Podle předsednictví Arabské ligy by přistoupení k tomuto plánu znamenalo zvrat k lepšímu.