FANDOM


Wahda, celým názvem Sekulární sjednocující strana Libaponska (arabsky حزب علماني توحيد ابنابان; Hizb Elmaní Taúhid Lubnabán) je muslimsko-křesťanská libanonská ultrapravicová politická a polovojenská organizace působící v Libaponsku usilující o jednotu a spojení národů Libanonců a Japonců. Jedná se o velice nacionalistickou stranu, která vlastní i své vlastní ozbrojené křídlo, které vystupuje především proti radikálním nacionalistům a snaží se zabraňovat odporu proti libaponskému nacionalismu.

Jedná se o jednu z mála libanonských stran, která je sekulární. 71% členů jsou však křesťané. Wahda sídlí v největším městě údolí Bikáa, v Zahlé.

Wahda má dvě hlavní křídla - politické a militantní. Militantní křídlo se následně dělí na tři další podkřídla, na tzv. Jednotky pro umlčení zrádců, Ozbrojené jednotky nacionalistického myšlení a Misionáři nacionalistického myšlení. Celé militantní křídlo spadá pod kontrolu politického křídla, v jehož čele stojí významný libanonský politik Madžíd al-Súrí.

Saúdská Arábie, Írán a Indonésie společně zařadily Wahdu v roce 2011 na své seznamy teroristických organizací.

Etymologie Editovat

Oficiální název organizace zní Sekulární sjednocující strana Libaponska, která vypovídá o činnosti organizace. Zkratka a neoficiální název zní Wahda, což znamená jeden. Na vlajce a v symbolu organizace se nachází text Pouze boj spojí naše národy (فقط نضال شعوبنا معا, Faqat nidal sheubina men), který vypovídá o bojovnosti organizace.

Historie Editovat

Vznik Editovat

Wahda vznikla 11. ledna 1990 v libanonském městě Zahlé jako muslimsko-křesťanská milice, která si kladla za cíl vytlačit z území Libanonu syrské jednotky, které ještě v té době okupovaly významnou část příhraničí Libanonu. Vytlačení syrského vojska bylo úspěšně. Wahda se následně přeorientovala pro boj za federaci a přemístila se na Kjúšú, kde začala bojovat po boku libaponské armády. Po konci války vytvořila Wahda svou politickou odnož, která se stala součástí Národního bloku Libanonu.

90. léta Editovat

Situace v Libanonu 1995-1998

Situace v Libanonu v letech 1995 a 1998. První obrázek značí situaci před konfliktem mezi Wahdou a Hizballáhem, druhý po konfliktu a třetí po jednání mezi Wahdou a vládou. Modrá značí vládu, červená Wahdu a žlutá Hizballáh.

V 90. letech 20. století ztratila Wahda svou demokratickou politickou moc. Ač byla součástí Národního bloku, kandidátní listiny takřka v žádných volbách neobsadila. V libanonském parlamentu ztratila svá křesla po volbách v roce 1993. I přes to, že ztratila křesla v parlamentu, kontrolovala svými milicemi významné území v údolí Bikáa, čímž vyrušovala autoritu Hizballáhu, který si právě v těchto oblastech upevňoval moc.

V roce 1995 začal v údolí Bikáa spor mezi Wahdou a Hizballáhem, který vyvrcholil šestiměsíčním bojem, při kterém získala Wahda pod kontrolu velkou část území původně kontrolovaných Hizballáhem. Wahda Hizballáh vytlačila na sever země do města Hermel. Na jihu země, kde měl Hizballáh své další území odkud měl přístup k Izraeli, dobyla Wahda úzké pásmo podél hranic, čímž Hizballáh odřízla od Izraele. Vůdci Wahdy pak tento krok odůvodnili jako krok pro mír, jelikož Hizballáh svou přítomností u hranic napínal situaci mezi Izraelem a Libanonem.

Roku 1998 proběhlo první oficiální jednání mezi vládou Libaponska a Wahdou. Vláda do té doby proti Wahdě nijak vojensky nezakročovala, jelikož Wahda během své působnosti v údolí Bikáa utlačovala radikální fundamentalistické praktiky Hizballáhu. V roce 1998 se sešel tehdejší předseda vlády Libaponska Hamal Wasem s vůdcem Wahdy Madžídem al-Súrím. Vláda s Wahdou uzavřely dohodu, která měla za důsledek předání velké části území, které Wahda získala pod kontrolu během sporu s Hizballáhem, vládě. Wahda se též zavázala o to, že bude regulovat činnost Hizballáhu v Libanonu a dohlížet na situaci poblíž libanonsko-izraelské hranice. Wahda se nároků na své území, které touto dohodu získala pod oprávněnou kontrolu, vzdala až po Nafuře, tedy v roce 2012.

Centralizace a návrat do vlády Editovat

V roce 2001 byla provedena reforma struktury libaponské vlády. Centralizací se rozpadl libanonský Národní blok, kterým byla Wahda součástí. Představitelé Wahdy tedy oznámili transformaci Wahdy v politickou stranu. Wahda tak svůj oficiální název změnila na Sekulární sjednocující strana Libaponska a definovala se jako pravicová, nacionalistická a kapitalistická politická strana. Její milice však rozpuštěny dodnes nebyly, i když se o to při transformaci v politickou stranu zavázala. Při následujících volbách Wahda zvítězila prakticky ve všech obvodech, které někdy alespoň částečně ovládala, čímž si upevnila silnou pozici ve vládě.

Druhá libanonská válka Editovat

V roce 2006 propukla válka mezi Izraelem a Hizballáhem. Wahda se i přes to, že Izrael vybombardoval její příhraniční území, které tvořilo nárazníkovou linii mezi Hizballáhem a Izraelem, přidal na stranu Izraele. Z pohraniční linie začal ostřelovat pozice Hizballáhu. Libanon a samotné Libaponsko, na rozdíl od Wahdy, podpořilo Hizballáh, avšak po konci této války poskytlo Izraeli omluvu a Hizballáh z Libanonu s pomocí Wahdy vyhnalo. O původní nárazníkovou linii u hranic přišla Wahda v roce 2007, kdy Libaponsko uznalo Izrael jako suverénní stát a navázalo s ním diplomatické styky, které trvaly až do roku 2014, kdy je král Shakal zpřetrhal. Tím vzrostlo napětí mezi Libaponskem (především Libanonem) a Izraelem znovu a jednotky Wahdy se k hranici opět začaly přemisťovat. V roce 2017 však byly diplomatické styky obnoveny a jednotky Wahdy byly od hranic vyhnány zpět do údolí Bikáa.

Násilí v Japonsku Editovat

V roce 2011 v japonské Ósace vznikly tzv. Apetovská vojska. Separatistická, nacionalistická vojska příznivců rodu Apeto, který se pokusil svrhnout současnou vládnoucí dynastii Makiitů. Apetovská vojska později postoupila na Tokyo a dobyla jihozápadní předměstí Tokya. To byl signál pro Wahdu, která jako reakci na to vyslala do Japonska svou milici zvanou Jednotky pro umlčení zrádců. Tato milice okamžitě po svém příchodu do Japonska zaútočila na Apetovská vojska, které během několika dní společně s armádou vytlačila zpět do Ósaky. Když armáda zajala rodinu Apetů, donutil ji odejít do exilu do Nigérie. Vojska se však transformovala v opozici. Vzhledem k tomu, že tehdejší ministr obrany odmítl mobilizaci, Wahda začala ofenzívu proti opozici sama. Po vlně neúspěšných útoků se Wahda zdánlivě vzdala, avšak později vyšlo najevo že se členové Wahdy infiltrovali do vnitřku opozice a pokouší se ji rozložit zevnitř. Několik členů opozice spáchalo tři teroristické útoky v centru města Kure kde sídlila opozice nejdříve, a později v Hirošimě, kam opozice později přesídlila. To byl údajně klíčový krok k vítězství vlády nad opozicí. Za tyto kroky však byla Wahda některými státy zařazena na seznam teroristických organizací.

Spolupráce s Libaponskou jednotnou stranou Editovat

Po konci tohoto sporu začala Wahda silně spolupracovat s Libaponskou jednotnou stranou, v současnosti nejsilnější politickou stranou v Libaponsku. Wahda si tak zajistila silnou politickou pozici v Libaponsku. V roce 2014 se ve prospěch libaponské vlády jednostranně zřekla svých území v Libanonu. Po volbách v roce 2017 se stala Wahda vedle Libaponské jednotné strany jednou ze dvou vládnoucích stran.

Ideologie Editovat

Wahda je silně napravo orientovaná politická strana. Podle vnějších i vnitřních pozorovatelů je nejikoničtější ideologií, co strana využívá, libaponský ultranacionalismus - strana násilím utlačuje odpůrce federace, nadále je to kapitalismus a silný odpor socialismu a komunismu. V roce 2017 se strana začala orientovat k imperialismu.

Ozbrojené křídlo Editovat

Ozbrojené křídlo Wahdy je jedna ze dvou částí Wahdy. Je spravována politickou částí Wahdy. Mobilizuje se jen výjimečně, většinou při protivládních protestech nebo při ohrožení federace. Podle dostupných informací Wahdu vyzbrojuje, cvičí a zásobuje Jordánsko s podporou Spojených států amerických.

Ozbrojené křídlo je v rámci celosvětové politiky kontroverzní téma a problém Wahdy. Při transformaci Wahdy v politickou stranu slíbilo předsednictvo Wahdy své vlastní odzbrojení nebo spojení s libaponskou armádou. To se však doteď nestalo.

Milice se dělí na další tři podkřídla - Jednotky pro umlčení zrádců, Ozbrojené jednotky nacionalistického myšlení a Misionáři nacionalistického myšlení. Tyto podkřídla jsou sami na sobě nezávislé a spravovány jsou právě politickým křídlem.

Jednotky pro umlčení zrádců Editovat

Jednotky pro umlčení zrádců (JUZ) je podkřídlo milice Wahdy, které využívá Wahda k obraně federace. Zasahovalo například během boje proti Apetům nebo opozici, v současnosti bojuje proti Hamásu.

Ozbrojené jednotky nacionalistického myšlení Editovat

Ozbrojené jednotky nacionalistického myšlení (OJNM) jsou nejproblémovější část Wahdy. Často útočí proti protestujícím občanům, kteří protestují proti jednotě federace. I samotné Libaponsko požaduje rozpuštění tohoto křídla, jelikož poškozuje svobodu slova v Libaponsku.

Misionáři nacionalistického myšlení Editovat

Misionáři nacionalistického myšlení je v současnosti neaktivní ozbrojené křídlo Wahdy. Aktivní bylo od roku 1990 do roku 2014, kdy pracovalo v oblastech ovládaných Wahdou jako policie.